2.1 Včelí škůdci

Zavíječ

Většího zavíječe voskového Galeria melonella lákají hlavně včelí plásty kdekoliv odložené a ve včelstvu ho spatříme jen zřídka. Výrazně menší, ani ne poloviční zavíječ malý Achroia grisella bývá vidět jak ve skladech souší, tak i přímo ve včelstvech. Samička motýla obou druhů naklade vajíčka do plástů nebo do jejich blízkosti a vylíhlé larvičky se pak živí voskem a dalšími materiály, jako jsou pyl a plodové košilky.

Housenka zavíječe malého se často prokousává plástem v úlu u dna buněk, vrtá chodbičku podél mezistěny a ruší larvy a kukly, které se pak odtahují ode dna a povylézají z buňky ven. Včely tuto anomálii kopírují při víčkování plodu šestý den a na plástu vzniká souvislý proužek vystouplých buněk podobných tzv. hrboplodu (trubčí kukly v dělničích buňkách). Že se jedná o zavíječe lze poznat podle takovýchto buněk jdoucích v řadě za sebou. Prohlížíme-li plodový plást na denním světle, housenka zavíječe po chvíli vyleze na povrch plástu.

Dorostlé housenky obou druhů zavíječů se zakuklí a hned po vylíhnutí se dospělci páří a oplozené samičky kladou vajíčka další generace. Cyklus zastaví až pokles teploty pod 12 °C či predátor. Zbavit se zavíječů v chovu může pomoci i teplota naopak zvýšená na 50 °C popřípadě oxid siřičitý z tlakové lahve či spalovaných sirných knotů. Účinné jsou i páry kyseliny mravenčí a ledové kyseliny octové.

Nejlepší ochranou plástů jsou sklady s okny a dveřmi tak těsnými, že invaze motýlů nemůže nastat. Sklady souší po naplnění a uzavření vysíříme. Od chemické ochrany se postupně přechází k použití chlazených skladů.