2.4 Bakteriální nákazy

Hniloba včelího plodu (HVP)

Hniloba včelího plodu je bakteriální onemocnění plodu, které se projeví ještě před jeho zavíčkováním. Jde o nemoc, která může mít určitou variabilitu příznaků. Také mikrobiální obraz napadených včelstev není vždy stejný.

Hlavní původce hniloby plodu Mellisococcusplutonius je anaerobní, roste jen v prostředí, kde není větší koncentrace kyslíku. Oproti původci moru včelího plodu nevytváří odolná klidová stádia – spóry. Souběžně s ním se mohou vyskytovat i doprovodné bakteriální infekce, které však samy o sobě hnilobu nevyvolávají.

Nejmladší larvy se nakazí potravou. Larvičky starší než dva dny jsou už velmi odolné a musely by dostat velkou infekční dávku, aby onemocněly. Z takových larev se však vylíhnou menší dospělé včely-bacilonosičky, které šíří infekci dále. Nemocné larvy postupně mění barvu z perleťově bílé na žlutou až hnědou. Jejich těla měknou a stahují se na dno buňky. Většina larev uhyne ještě před zavíčkováním. Mrtvá larva zachovává článkovaný charakter a nevytváří kašovitou hmotu, jako u moru. Po zaschnutí se vytvoří příškvar. Ten ale jde, na rozdíl od morových příškvarů, snadno z buňky vytáhnout. Pach odumřelých larev bývá odporně hnilobný nebo ostře kyselý.

V počátku infekce jsou nejprve napadené jednotlivé larvičky, které dělnice stíhají odklízet a nákaza tak po dlouhou dobu uniká pozornosti. Jak se infekce šíří, bývá patrná mezerovitost, zpočátku mírná, později už je na plástu místo ucelené plochy směsice buněk různě starého plodu.. Matka klade do vyčištěných buněk a vedle sebe tak lze pozorovat různě staré larvy, zdravé i uhynulé. Včelstvo slábne, v buňkách se začínají objevovat příškvary. Nemocné včelstvo často náhle slábne v období jarního rozvoje. Často se vyskytují doprovodné infekce, jako například virózy či zvápenatění. To může být z hlediska spolehlivé diagnostiky matoucí. Oslabená nemocná včelstva se stávají obětí rabování a zalétáváním se nakazí i okolní kolonie. Včelař si může infekci zavléct na včelnici také se včelařským vybavením, starými soušemi a nástavky, voskem a medem neznámého původu či nákupem včelstev, oddělků a matek z neprověřeného zdroje.

V případě podezření na hnilobu včelího plodu, která patří mezi nebezpečné nákazy podle veterinárního zákona, je nutné vše hlásit veterinární správě. Pokud se nákaza potvrdí, vyhlašuje Krajská veterinární správa mimořádná veterinární opatření, která jsou pro včelaře povinná.