3.5 Jak zvyšovat odolnost včelstva

Jeden bacil moru nezpůsobí propuknutí choroby. Organismus choroboplodné zárodky odhalí a zneškodní svým imunitním systémem. Když je ale bacilů hodně, obranná bariéra se prolomí a bacily se začnou rychle množit. Nelze přesně říct, kolik bacilů  je kritická hranice, ale víme, co imunitu včelstva snižuje a naopak podporuje.

Nejlepší odolnost mají po všech stránkách zdravá včelstva. Nemáme zatím žádný osvědčený preparát, který by prokazatelně působil na zvýšení odolnosti včel. Chovatel pomáhá zvyšovat odolnost včelstva tím, že odstraní všechno špatné, co může odolnost včelstev snižovat.

Nemoci

Odolnost snižují všechny ostatní nemoci. Z nich hlavní je varroáza, spojená s virózami. Důsledné tlumení varroázy je nezbytné i v této souvislosti. Není prokázáno, že by roztoč Varroa přímo roznášel bacily moru, je ale jisté, že přenáší viry a ty všechno zhoršují.

Nosemóza, jejímž původcem je parazitická houba hmyzomorka, dnes téměř výhradně druhu Nosema ceranae, také včely oslabuje. Je to nemoc slabých včelstev. Teplo nosemózu potlačuje, nízká teplota podporuje. Silná včelstva jsou odolnější. Jedině mladé a kvalitní matky zajistí sílu včelstev. To ovšem vyžaduje, aby chovatel měl o stáří matek přehled (úlové záznamy, barevné značení) a uměl matku vyměnit.

Silná včelstva se ale musí ošetřovat tak, aby se pokud možno nerojila.

Mezi včelstvy jsou určité genetické rozdíly v náchylnosti k nemocem, ale odolné včely zatím nikdo nevyšlechtil. Šlechtitelské chovy vybírají systematicky linie s dobrým čisticím pudem. Matky z těchto chovů doporučujeme.

Kvalitní potrava

Zásadní vliv na odolnost včelstev má kvalitní přirozená potrava. Tou je pro včely pyl a med. Pyl je zdrojem bílkovin, které přímo souvisí se záležitostmi kolem imunity. Pyl se nedá nahradit. Jeho dostatek ve včelstvu je i otázka prostoru. Ve větších úlech mají včely dost místa pro pylové zásoby. Naše experimenty ukázaly, že v malých úlech jsou pylové zásoby často předčasně snědeny, protože včelstvo potřebuje uvolnit buňky pro jiné účely.

Med na zimu tradičně nahrazujeme cukrem. Nemělo by jít o náhradu úplnou. Rozumný včelař ponechá včelám určitý podíl medu. Lepší je na zimu med květový, nehodí se med medovicový. V medu je totiž dnes popsáno již několik set látek, které v cukru chybí. Tyto látky jsou v medu obsaženy v malém množství, ale pro odolnost organismu mají význam zásadní. U nosemózy to bylo již prokázáno experimentálně, u moru to můžeme předpokládat analogicky. V této souvislosti je třeba uvést negativní zkušenost ze zahraničí, kde se pokoušeli zavést téměř průmyslové technologie zpracování cukerných sirupů včelami na produkt podobný medu. Při opakovaném zkrmování velkých dávek sirupů a jejich opakovaném vytáčení včelstva brzy zkolabovala, mimo jiné se objevily i klinické příznaky moru včelího plodu.

Nevhodnou potravou pro včely může být i pyl a med, pokud jde o jediný druh rostliny. Taková jednotvárná dieta (monodieta) běžně v přírodě nenastává. V koncentrovaných systémech velkovýrobního pěstování velkých ploch jedné plodiny k tomu dojít může.

Další stresové faktory

Odolnost včelstva prokazatelně snižuje stres. Stres se dostaví, když ve včelstvu chybí matka. Včelstvo to zpravidla dokáže napravit, ale jeho odolnost se na přechodnou dobu sníží. Podobně jako ztráta matky může působit naopak příliš vysoká koncentrace feromonů. K tomu dochází, když je mnoho včelstev nebo i chovných úlků na jednom místě. Posuzováno podle původního způsobu života včel v přírodě to není normální stav. Včelstva se usazují spíš jednotlivě než pospolitě.

Dalším stresovým faktorem je kočování. Včely mají víc práce s klimatizací, orientací, přicházejí o část včel, které se ztratí. Opět platí zásada: všeho s mírou. Několik přesunů na rozumnou vzdálenost včely nepoškodí, zvlášť když se tím rozšíří druhová rozmanitost jejich potravy. Nerozumné kočování odolnost včelstev poškodit může.

Ke stresu přispívají nečistoty ze životního prostředí. Ve srovnání s druhou polovinou dvacátého století je to dnes lepší. Veterinární i agrochemické metody zohledňují minimalizaci dávkování. Některé problémy ale mohou přetrvávat a nové se objevují.

Velká chemická zátěž pro včely bývá v sadech. Do sadů je lépe včelstva přesunovat jen na opylování a nemít je zde celoročně umístěna.