4.2 Metodický návod pro tlumení moru

Princip je následující:

  • vyhlášení ohniska a jeho likvidace
  • vytyčení a vyšetření ochranného pásma
  • omezení pohybu včelstev v ochranném pásmu
  • zrušení ochranného pásma po uplynutí pozorovací doby

Hlavní pravomoc vyhlásit opatření  v konkrétním případě má Krajská veterinární správa (KVS).

Pokud se na některém stanovišti včelstev prokáže klinickou prohlídkou a laboratorním vyšetřením mor, vyhlásí KVS v souladu s veterinárním zákonem a dalšími předpisy ohnisko nebezpečné nákazy, tedy moru včelího plodu, a stanoví i mimořádná opatření.

Likvidace ohniska

Ohniskem nákazy je celé stanoviště včelstev s příznaky moru včelího plodu. Tlumení nákazy spočívá především v likvidaci včelstev, úlů a veškerého spalitelného inventáře v ohnisku. O likvidaci se provede úřední zápis, který pak slouží i k případnému vyčíslení náhrady.

Ukázalo se jako velmi užitečné provést alespoň předběžnou inventarizaci počtu obsazených a prázdných úlů na stanovišti hned při prvních návštěvách při vzniku podezření na výskyt moru. Je-li zapsáno, kolik úlů na kterém stanovišti původně bylo, ztíží se tak možnost, že někoho napadne některé věci před likvidací schovat nebo přestěhovat.

Je nutné domluvit, aby se utracení včelstev a jejich spálení provedlo najednou. V minulosti se vícekrát stalo, že chovatel vykonal nařízené utracení včelstev, ale úly nespálil, protože chyběl souhlas hasičů. Ze zhroucených plástů v úlech s utracenými včelstvy začaly kapat zásoby a další včelstva z okolí se zbytečně nakazila morem.

Před utracením včelstev se musí napřed připravit místo, kde se budou věci pálit. Večer po skončení letu včel se úly důkladně uzavřou a shora se do nich nalije asi 1‒2 dl benzinu. Benzin se rychle odpaří, omámí a usmrtí včely. Tento postup je rychlejší než zaplynování včelstev oxidem siřičitým ze zapáleného sirného knotu.

Následuje spálení všech úlů, plástů, včel a spalitelných pomůcek. Je třeba nekompromisně spálit i všechny záložní souše, pokud pocházejí z ohniska, a všechny prázdné úly a záložní úlové součásti jako dna, víka, nástavky a rojáčky. Je velkou chybou, pokud se na něco zapomene. Po letech tyto předměty mohou způsobit mor.

Úly a další zařízení z pěnového polystyrenu a jiných plastických hmot se nemají volně pálit. Při hoření vznikají jedovaté zplodiny. Likvidaci plastů kontaminovaných morem je třeba domluvit ve spalovně.

Co dělat s medem

Med a další produkty z klinicky nemocných včelstev se likvidují při pálení včelstev a úlů.

Med skladovaný nebo vytočený v pozorovací době v ochranném pásmu může být uvolněn do oběhu jen po laboratorním vyšetření na přítomnost spor P. larvae. Na vyšetření se do laboratoře posílá vzorek alespoň 250 g medu. Opět jako při diagnostice moru provádějí vyšetření medu laboratoře Státních veterinárních ústavů a Výzkumný ústav včelařský v Dole.

V případě pozitivního nálezu může být med zpracován jen za kontrolovaných podmínek v pekárenském průmyslu. Na jeho přepravu vystaví KVS veterinární osvědčení.

Ochranné pásmo

Současně dojde k vytyčení ochranného pásma, kde se u všech včelstev provede vyšetření. Včelstva v pásmu se nesmějí přesouvat, což platí i pro kočování.

Provádějí se prohlídky a do laboratoří se posílají vzorky z ochranných pásem. Prohlídky jsou časově i personálně velmi náročné. Proto je velmi účinné oba postupy, tj. prohlídky a laboratorní vyšetření, promyšleně kombinovat.

Prohlídky včelstev

Při prohlídkách včelstev mohou být úspěšní jen velmi dobře proškolení a zacvičení prohlížitelé. Příznaky moru jsou ze začátku jen ojedinělé. Je v zájmu likvidace odhalit nemocná včelstva pokud možno co nejdříve. Příznaky moru se dají ve včelstvech objevit hlavně na jaře (březen, duben) a na podzim (konec srpna, září). V době hlavního rozvoje jsou včelstva velmi silná a také aktivně plásty čistí, takže příznaky ani při opakovaných prohlídkách nepostřehneme.

Při vlastní prohlídce je zcela klíčové dobré osvětlení, velice se doporučuje použití čelní lupy. Všechny podezřelé nálezy je třeba poslat do laboratoře. Plásty je třeba zabalit do více vrstev savého papíru, mohou to být noviny. Vzorky zabalené do fólie rychle plesnivějí a tím komplikují vyšetření.

Laboratorní vyšetření z měli

Diagnostika z plástů v laboratoři byla již shora popsána. Vyšetření ochranných pásem velmi napomáhá tzv. předklinická diagnostika. Je založena na vyšetření měli ze dna úlů na přítomnost původce moru. Pokud je včelstvo napadeno morem, objevují se spory P. larvae ve voskových úlomcích na dně úlů. Spory moru se dají zachytit i v medu nebo cukerných zásobách, ale je jich zde méně, respektive jsou naředěné, zvláště při větších snůškách. Daleko průkaznější je vyšetření měli. Podrobnosti byly popsány v kapitole o prevenci.

Vyzkoušený postup při vyšetřování ochranných pásem

  • Zajistit odběr měli. V letním období použít jednorázové zasíťované podložky.
  • V bezprostřední blízkosti ohniska individuálně z každého včelstva, ve zbytku pásma lze vyšetřit směsné vzorky, v případě větších stanovišť maximálně z 10 až 12 včelstev.
  • Po získání výsledků vyšetření měli provést prohlídky včelstev s pozitivním nálezem, přičemž se postupuje plánovitě podle intenzity nálezů. 

Finanční náhrady 

Vyšetření je v některých případech možno hradit jako státní zakázku. Konkrétní akci je vždy nutné dohodnout s příslušnou Krajskou veterinární správou.

Pokud Krajská veterinární správa nařídí likvidaci ohniska, může chovatel v souladu s veterinárním zákonem požádat o poskytnutí náhrady. Náhrada za utracená včelstva se hradí ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR. Potřebné tiskopisy naleznete na www.vcelarstvi.cz. Pozor na dodržení termínů pro podávání žádostí. Žádost o náhradu se musí podat do 6 měsíců od utracení včelstev.