5.1 Příprava na zavčelení

Příprava na zaele

Úly a rámky se likvidují spolu s nemocnými včelstvy a je potřeba pořídit nové. Je to i dobrá příležitost ke změně. Včelaři často ze setrvačnosti používají například zděděné budečáky nebo jiné nepraktické úly. Po jejich spálení je jedinečná šance pořídit si úly moderní. Je velmi dobré, když se nové stanoviště včelstev může založit alespoň o pár metrů jinde, než bylo místo původní. Snižuje se tím riziko opětovné infekce z půdy v okolí.

Včelíny a vozy

Nespalitelné konstrukce včelařských staveb a kočovných vozů, pokud to stojí ještě za to, je třeba velmi důkladně očistit oškrábáním a opálením a pak znovu pečlivě natřít. 

Dezinfekce

Dezinfekce je postup, kterým se sníží počet životaschopných zárodků nemoci tak, že ty, které to případně přežijí, už nemohou nemoc znovu vyvolat. Úplná likvidace všech mikroorganismů by byla sterilizace, ta je ale tak náročná a nákladná, že se spokojujeme s dezinfekcí.

Dezinfekční postupy se musí volit podle odolnosti mikroorganismu. Sporulující bacily, ke kterým řadíme původce moru, patří mezi ty nejodolnější, a dezinfekce je proto obtížná.

Základními principy dezinfekce jsou působení vysoké teploty, tlaku, různých druhů záření a některých chemických látek, zejména takových, které působí silně oxidačně, nebo redukčně. S výhodou se využívá kombinace těchto postupů, například teploty a tlaku nebo chemického účinku a tepla. 

Fyzikální dezinfekční prostředky

Ve včelařské praxi nejsou většinou dostupná tlaková zařízení a zdroje účinného záření.

Vysokou teplotou se dají spory moru zničit, ale musí působit poměrně dlouhou dobu. Teplota se ale musí měřit v dezinfikovaném materiálu. Kovy dobře vedou teplo, dřevo naopak špatně. V obou případech nestačí krátké působení plamene nebo horkého vzduchu. Dosažení účinné teploty se pozná až podle seškvaření staré barvy a zhnědnutí povrchu dřeva.

Preventivně lze ošetřovat dřevěné předměty v horkém parafinu. Tento postup ale nemůže nahradit  nařízenou likvidaci úlů s klinicky nemocnými včelstvy a nelze jej použít pro dvojstěnné uteplené nástavky. Potřebná teplota parafinu je 150 °C a doba tepelné expozice alespoň 5 minut od chvíle, kdy z ponořeného dřeva přestanou stoupat bublinky vodní páry.

Neúčinné je působení nízké teploty. Mor beze škody přežije i opakované namočení do tekutého dusíku (-190 °C).

Chemická dezinfekce

Nejběžnější dezinfekční prostředek proti moru je louh. Přesněji hydroxid sodný (případně hydroxid draselný). Aby se spolehlivě zničily spory moru, musí se použít alespoň 5% roztok louhu a musí být minimálně 80 °C teplý. Použití studeného louhu není dostatečné. Velice jedovatý pro bakterie je kyslík. Vzdušný kyslík má dvouatomovou molekulu. Účinnější je jednoatomový kyslík ve stavu vzniku. Na bázi tohoto aktivního kyslíku je založena řada dezinfekčních prostředků. Běžně dostupné je Savo (libovolný druh). Účinnou látkou přípravku Savo je chlornan sodný, který ve vodě uvolňuje aktivní kyslík. Účinek Sava se velmi zesílí ve směsi s louhem. Vyzkoušená směs 5% louhu a 0,5% chlornanu sodného likviduje spory moru i za studena. Ne však v dřevěných předmětech.

Recept:
10 litrů vody
1/2 kg pecičkového louhu
1 litr Sava

Plná účinnost směsi je maximálně 24 hodin.

Všechny dezinfikované předměty se musí do roztoku buď namočit, nebo povrch důkladně zvlhčit. Roztok musí působit nejméně hodinu. U dřeva není dezinfekce účinná, protože spory moru jsou schované hluboko ve struktuře dřeva.

Výborný dezinfekční účinek mají přípravky Presept (alkalický amin) a Dismozon (organický peroxid). Oba jsou ale drahé.

Na spory moru nestačí dříve doporučované chlorové vápno, ani kyselina peroctová (Persteril), Ajatin a Virkon.

Také přípravky na bázi alkoholu proti moru účinné nejsou. Formaldehyd není ve včelařství přípustný vzhledem k reziduím, které tento postup zanechává.

V současné době se jako vyzkoušený dezinfekční přípravek proti bakteriálním i virovým chorobám včel používají jodofory, ve kterých je dvojmocný jod vázaný na organické nosiče. Do tržní sítě jsou tyto přípravky uváděny pod různými názvy. Pro včelařství je registrovaným přípravkem BEE-SAFE. Vedle vysoké účinnosti má tento přípravek výhodu v tom, že nijak nepoškozuje zdraví včel, člověka ani životní prostředí.


Obr. 1: Beesafe je účinná dezinfekce příznivá pro životní prostředí. (foto Tekro)

Staré předpisy nařizovaly i dezinfekci povrchu půdy v místě likvidovaného ohniska moru. Povrch se má povápnit a přerýt. Tento postup je ale málokde uskutečnitelný, protože půda bývá plná kamení, kořenů a drnů. Lepší je založit nové stanoviště včelstev o kus dál.