1.1 Jak včelí vosk vzniká

Vznik včelího vosku zajímal lidi už odedávna, ve starověku se nad ním možná zamýšleli více než dnes. Řecký filozof a učenec Aristoteles věřil, že včelí vosk pochází z květů, a tento názor se udržel až do renesance. V roce 1744 německý přírodovědec H. C. Hornbostel publikoval stať o tom, že včely vosk vytvářejí samy. Tento poznatek však byl otištěn v nepříliš známém časopise, a proto zůstal nepovšimnut dalších padesát let. Teprve J. Hinter (1792) a F. Huber (1812) zopakovali tato pozorování a první přesný popis vyměšování vosku publikoval teprve v roce 1903 německý biochemik L. Dreyling. Dnes je již znám i postup syntézy včelího vosku v organismu včel.

Včelí vosk se tvoří ve voskotvorné žláze včely. Jejím vnějším zakončením jsou vosková zrcátka, která jsou párově umístěna na třetím, čtvrtém, pátém a šestém zadečkovém článku včelích dělnic, trubci ani matky voskotvorné žlázy nemají. U vylíhlých včel není tato žláza ještě zcela vyvinuta, naplno začíná pracovat kolem 12. dne života včely nebo i později. Vytváření vosku je zapojeno do celkového metabolismu tukových látek v těle včely, proto mají na vznik vosku velký vliv tuková tělíska v zadečku včely. V nich vznikají zásobní tukové látky a také se v nich ukládají. Produkty metabolismu jsou přímo převáděny do voskových žláz, odkud jsou četnými kanálky vytlačovány na povrchová zakončení, tzv. vosková zrcátka. Vzniklé voskové šupiny jsou asi 1 mm velké ploché oválky a váží okolo 0,8 mg. Na kilogram vosku je jich zapotřebí 1,25 milionu.

Energii potřebnou k těmto pochodům získávají včely z medu. Spotřeba medu na vznik kilogram vosku byla ověřována již mnohokrát a výsledky jednotlivých autorů se od sebe výrazně liší. Sestavíme-li bilanci založenou na energetické hodnotě včelího vosku (10,15 kcal na 1 g) a energetické hodnotě sacharózy (4,18 kcal na 1 g), zjistíme, že na l kg vosku je teoreticky potřeba 2,4 kg cukru. Po přepočtu na med s obsahem vody 17 % se toto množství zvýší asi na 2,8 kg medu. Ani v přírodě nebývá dosahována 100% účinnost biochemických přeměn, proto bude nezbytné množství medu vyšší minimálně o jednu třetinu.

Tyto teoretické údaje byly potvrzeny i praktickými pokusy. Když si někteří chovatelé včel v minulosti přečetli, že včely na kilogram vyprodukovaného vosku spotřebují 3 kg medu, nabyli mylný dojem, že omezením stavby plástů získají med navíc. I v novější době byly takto motivovány některé pokusy o zavádění plastových plástů. Tato kalkulace je ovšem chybná, protože voskové plásty tvoří nepominutelnou součást včelstva. Produkce vosku je naprosto přirozená, včely neoslabuje a není na úkor výnosu medu, spotřeba medu na tvorbu vosku představuje v celkovém ročním obratu medu ve včelstvu jen několik málo procent.

Jakou úlohu hraje při tvorbě vosku pyl? Je pravda, že vosk je složen převážně z uhlovodíků a bílkoviny neobsahuje. Pyl jako jediný zdroj bílkovin v potravě včel je ale potřeba pro rozvoj a správnou funkci všech žláz v těle včely, tedy i žláz voskových. Dobře živené včely produkují v době dostatku pylu mnohem více vosku než v obdobích jiných, kdy proteiny pro funkci žláz čerpají jen ze svých tělesných rezerv.