2.1 Produkce vosku na včelnicích

Decimetr čtvereční panenského plástu postaveného bez mezistěny váží průměrně 11 gramů. Pokud včely staví na mezistěně, tvoří mezistěna asi 9 gramů a včely přidají ještě kolem 4 gramů vosku. Protože dno buněk plástů na mezistěnách zůstane silnější, než mají panenské plásty bez mezistěn, je celkový obsah vosku v takovém plástu větší než v plástu přirozené stavby, případně na stavebním rámku. Ne všechen se ale získá při zpracování. Dá se zhruba říci, že z deseti souší vytěžíme asi 1 kg vosku.

Na zavíčkování 1 dm2 medu včely potřebují ještě asi 2-3 gramy vosku. Ten je částečně nově produkovaný a částečně recyklovaný z díla v nejbližším okolí víčkovaného plástu.

Při uplatňování zásad správné chovatelské praxe lze na včelnici vyprodukovat ještě další množství vosku než jen ten, který získáme prostou výměnou starého díla za vložené mezistěny. Schováváme všechny odřezky, stavbu z podmetů a ze stavebních rámků.

V momentě, kdy máme nedostatek mezistěn, můžeme se rozpomenout na staré osvědčené triky s vkládáním vertikálně, horizontálně nebo šikmo přeříznutých mezistěn, které včely v době rozvoje bez problémů dostaví až do krajů dělničinou.

Významným zdrojem kvalitního vosku jsou víčka z medobraní. Při získání 100 kg medu se získá ve víčkách 0,7 až 1 kg kvalitního vosku. Známe provozy, u kterých je potřeba vosku na mezistěny kryta jen z víček po medobraní.

Ideální by bylo měnit ročně alespoň třetinu všech plástů ve včelstvu. Ale i při výměně pouhých pěti plástů získáme zpět asi půl kilogramu vosku a dalších 10 gramů vosku bude z víček na každý kilogram vytočeného medu. Toto množství vosku představuje více než 10 mezistěn.

Při dobrém hospodaření je produkce vosku přebytková. Poslouží dalšímu rozvoji a může zůstat do rezervy. Naproti tomu velká produkce oddělků na prodej znamená značný odliv vosku z hospodářství a je nutno s tím počítat. Nákup vosku je vzhledem k nejisté kvalitě vosku v obchodní síti řešením nouzovým.