4.2 Falšování

K falšování vosku mohou být dva motivy. Jedním je ekonomický profit při rozdílu ceny pravého vosku a levných průmyslových vosků. Druhým motivem je nastavování včelího vosku v případě jeho nedostatku, respektive vyšší poptávky, než je nabídka.

Ve falšovaném včelím vosku se objevují různé adulteranty, nejčastěji však parafin a stearin. Parafin je bílá, v surovém stavu spíše nažloutlá až nahnědlá amorfní směs vyšších nasycených alifatických uhlovodíků (alkanů). Je bez chuti a zápachu, ve vodě nerozpustný.

Stearin je směs kyseliny stearové a kyseliny palmitové. Používá se mimo jiné na výrobu svíček a mýdla. Stearin byl objeven v roce 1818 jako vhodná surovina pro výrobu svíček.

Rozmezí teploty tání stearinu v závislosti na složení směsi je mezi 60 a 70 °C. Na rozdíl od parafinu, který je vedlejším produktem při zpracování ropy, je stearin vyráběn z rostlinných olejů nebo živočišných tuků a je biologicky rozložitelný.

(Zdroj: Wikipedie.cz)

Je jasné, že do včelího vosku nepatří žádné přísady. Pokud se tak stane, vlastnosti včelího vosku se tím mění a včely odmítají na takovém porušeném vosku stavět. Pokud přece jen plásty postaví, mohou se objevit další problémy. Matka buňky nezakládá, včely se zdráhají ukládat do takových plástů zásoby. V mnoha případech se stalo, je to dokumentované na internetu i v tisku, že se plásty z nepravého vosku ve včelstvech zbortily pod tíhou uložených zásob nebo plodu.