5.4 Příklady využití včelího vosku mimo včelařství

Včelí vosk je zařazen mezi povolené potravní doplňky pod mezinárodním číslem E901. Používá se jako součást leštidel při výrobě čokoládových figurek, různých bonbónů a jako výborný prostředek na mazání oplatkových forem, pečicích plechů a pásů. K tomuto účelu se upravuje i do tekuté formy a nanáší se sprejem ve formě jemného aerosolu. Vosk v podobě jemného prášku se též používá jako separátor, aby se neslepovaly některé druhy bonbónů, například oblíbení želatinoví medvídci.

V domácnosti se včelí vosk používá odedávna i v kuchyni. Voskem se potírají plechy před pečením jemného pečiva, jakým jsou například vanilkové rohlíčky. Na pečicí plechy i formy se včelí vosk nanáší tak, že je napřed nahřejeme asi na 70–80 °C a kusem včelího vosku natřeme celou plochu.

Včelí vosk se také žvýká. Oblíbená jsou víčka medových plástů, která včelař při vytáčení zralých medných plástů seřezává. Hmotu tvoří směs medu a vosku. Žvýkáním kousku velkého asi jako vlašský ořech vychutnáme voňavý čerstvý med a vosk nám vyčistí zuby. Po chvíli se vosk vyplivne. Když kousek vosku při žvýkání spolkneme, také se nic nestane. Žvýkání voskových víček s medem údajně pomáhá při zánětech horních cest dýchacích a senné rýmě.

Rybí filety lze tepelně upravit zalitím roztaveným včelím voskem. Po zchladnutí je ryba připravená ke konzumaci, neztratí ani kapku šťávy.